Recenze Mgr.Art. Juraj Jaroš

Tvorba nevidomé sochařky Marianny Machalové -Jánošíkové je v zevšeobecňujícím významu POZVÁNÍM. Autorka nabízí divákovi pohled pootevřenými dveřmi své „třinácté komnaty“, kam ho zve na zamyšlení i spoluúčast. Její privátní myšlenkový svět se prostřednictvím sochařských děl nenuceně zpřístupňuje pomocí výtvarného jazyka, který je pro Mariannu přirozený a který je jí vlastní. Každá plastika i reliéf je autorskou výpovědí vycházející z prožité i bezprostředně prožívané skutečnosti. Zvláštností je fenomén zakonzervovaného času, který je poeticky protkávaný v obsahové stránce jednotlivých děl. Vzpomínky na minulost vedle smíření i věčného boje mezi nimi. Dále pojem přítomnosti, přijímané jako radost z obyčejnosti nového rána…a budoucnost zítřků jako splněných proseb ze včerejška. Skutečnost obléká do snu, který ale není nemožný. Právě naopak, Marianna komunikuje srozumitelnou výtvarnou řečí a ta má v sobě určitou míru univerzálního jazyka, kterým je dané poselství jejich soch. Své mentální obrazy zpřítomňuje nezaměnitelným způsobem. Podání ženského světa prizmatem jeho krásy, vážností, tíže, radosti i smyslnosti nese jedinečný autorčin rukopis, kde každý gram hlíny svědčí o jejím přímém dotyku s materiálií. Významová rovina její tvorby narůstá a krystalizuje se do osobní mytologie „ženských kouzel“ i naplněného snu o mateřství. Zhmotňuje privátnost svého soukromí, ve kterém vypráví bez zbytečné narace, patosu a balastu příběhy o nejskrytějších pocitech, tužbách, obavách, snech i tajemstvích. Marianna halí svoje „hrdinky“ do samoty katarze, ve které posvěcuje všednost prožívaného okamžiku. Tvorba oplývá skutečnou pokorou před samotným životem a hlásá radost z obyčejného dotyku se zemí, vodou, z letního vánku, květů, listí, kmenů a především tváře a rukou člověka. Tvorba Marianny není zatížená „povinnými tématy“, vlivy ani trendy současné progrese ve výtvarném umění. Je nezkaleně čistá a upřímná především k sobě samé. O to víc je však přístupnější pro širší publikum diváků, kteří jsou v ní pozváni k intimnímu dialogu.