Jsem moc vděčná za to, že to můžu dělat. Myslím, že je to srovnatelné s hudbou. Člověk si v hlavě umí prozpěvovat hudbu a nemusí ji zrovna slyšet, aby si ji připomenul. Já mám takové představení v hlavě, ale v obrazech. Tím, že jsem kdysi viděla, se mi v hlavě tvoří obrázky při zvucích, vůních a podnětech. Nemám v hlavě tmu. Nejdřív si to v mysli předmodeluji, představím si tu figuru jako na papíře. Přemýšlím, jak ji budu tvořit, co a kam posunu, postup, jednotlivé tahy. A potom modeluji jako podle plánu. Sama se tomu kolikrát divím, ale je to tak.
